Jedinec a jednotlivec

Dvě slovíčka, která se neliší … skoro. Ale stejná nejsou. Tak jako nejsou stejné charakteristiky jediný a jednotlivý.

Jedinec je pojem vědecký, jednotlivec lidský.

Jedinec, to je jeden izolovaný exemplář. Pracuje se s ním vědecky, objektivně, pomocí mikroskopu a statistiky.

Jednotlivec zůstává členem skupiny. Je sám, ale zůstává v jednotě s ostatními. Hraje sám za sebe, ale zároveň je zástupcem dalších sobě podobných.

Pižlám tu samoúčelně pár písmenek, která, koneckonců, nemají v praktickém životě větší význam?

Ale to je omyl, přátelé! Je obrovský rozdíl, jestli se o vás mluví jako o jedincích nebo jako o jednotlivcích.

Jste-li v něčích ústech či peru jednotlivci, zachází se s vámi s úctou a citem. Tak, jak by to mělo být pro každého člověka samozřejmé.

Mluví-li či píše o vás někdo jako o jedincích, začněte se bát. Nejste člověk, jen objekt zájmu. Jste zkoumané cosi, žoužel pod mikroskopem, kódovaná položka ve statistice.

Jedinec je slovo dehumanizující. Jedincem může být i šváb. Jednotlivcem ale nikoli.

O nějaké důstojnosti švábů samozřejmě nemůže být řeč. Na ně se úmluvy o lidských právech nevztahují.

Jedince můžete mořit a přesto zůstat člověkem. Jednotlivce ne.